Nemůžu se zbavit dojmu, že se lidi stále bojí jezdit v zimě obytňákem. V dnešní době je prakticky zimní paket standardem, ale konkrétně náš obytňák má izolaci tlustší a vyhřívání výkonnější. Zejména funkce booster u teplé vody po dni stráveném na sněhu přijde vhod. Sprcha je totiž ready raz dva. Super jsou taky šikovně umístěné výdechy topení do úložného prostoru, který se tak dá použít jako sušárna oblečení. Jestli budete připojení na elektřinu, tak už vám chybí jen vysoušeč obuvi, který dneska jednoduše seženete. A ráno šup do suchého a teplého a v půl devátý na lanovce, ať chytnete manšestr. V noci se zimy nebojte, obytňák je vytopený za chvilku a teplotu 18°C hravě udrží.
A co takhle vyjet rovnou do Livigna. Na začátek je třeba říct, že to není úplně blízko a na víkend je to holý nesmysl. Pokud ale v práci vyšetříte nějaký ten den volna, nebo nedejbože můžete mít lehký home office, můžete to vyzkoušet. Cestu už jsem myslím popisoval, ale klidně ještě jednou. Opakování matka moudrosti. Z Prahy směr Rozvadov, dál na Mnichov. Můžete to vzít přes Garmisch – Partenkirchen, bude to na kilometry kratší, ale cesta přes Fernpass není s obytňákem moc komfortní. A časově myslím taky moc nevyděláte. Poslední dobou radši jezdíme po dálnici na Innsbruck. Pokračujete až na odbočku Landeck, tunelem do údolí Oberinntal, minete středisko Serfaus-Fis-Ladis a za chvíli je odbočka doprava do Švýcarska. Pokračujete pořád rovně, zpozorněte v Zernezu, tam bude odbočka doleva na Livigno. Další „úskalí“ je tunel Munt la Schera, který je zpoplatněn, ale bez toho se do Livigna prostě nedostanete. Stojí za to zkontrolovat provoz v tunelu, jelikož je jednosměrný, tak ať nečekáte u vstupu. No a za tunelem po pár kilometrech už je Livigno.
Vybrat si můžete z několika kempů, ale ty budou počítám v sezóně plný. Řešení tu je. Nad Livignem se dostanete, po silnici směr Bormio, do sedla Paso d´Eira. Hned na začátku je po levé straně parkoviště pro karavany. Za malý peníz (12 Euro), který zaplatíte v dřevěné budce u vjezdu, vás tu nechají zaparkovat. Jediné co tu chybí je připojení k elektřině. Na obyčejné svícení ledkama a nabití telefonu autobetarie v nástavbě stačí. Když je problém, otočíte klíčkem zapalování a za půl hodinky je nástavbová baterka doplněná. Ukazatel nabití je nad dveřmi. Teplo a vaření neřešíte, karavan má k dispozici dvě bomby. WC a špinavou vodu vylejete, čerstvou vodu naberete. Ano, není to hotel s bazénem, ale za málo peněz hodně muziky.
Tak třeba: přejdete silnici a po cca 20-ti metrech jste na lanovce, která vás rozveze po celém rezortu Mottolino. Pokud chcete na druhý kopec (rezort Carosello 3000), u dolní stanice lanovky Teola jezdí pravidelně skibusy, plus jedna novinka. Menší busík který má pouze dvě zastávky: Motollino a Carosello. Což je samozřejmě podstatně rychlejší. Pro sportovce doporučuji černou sjezdovku na Monte della Neve, nebo celkem slušně vybavený snowpark. Vedle snowparku je freeride area, ale tam až po dohodě s nějakým vůdcem nebo na informacích. Sám jsem jí totiž nezkoušel. Z mnoha skialpových tras v Livignu je kousek výstup na Monte delle Mine z dolního konce Trepalle po východní straně Monte della Neve. Pro ty, co si chtějí oddechnout a pobavit se, je tu chata Camanel di Planon, kde apres ski začíná okolo jedenácté dopoledne. Pozor, tam kde nasedáte na první lanovku je bar Bivio, tak ať se na lyže vůbec dostanete. Jeho poloha je právě výhodná pro zakončení dne něčím pro zahřátí. Těch 50 metrů k autu už to dojdete.
Obytňák je samozřejmě vybaven pro pohodové vaření. Jestli ale chcete ochutnat místní kuchyni a nechce se vám dolů do města do nějaké top restaurace, můžu vám z vlastní zkušenosti doporučit místní pohostinství „Gatto nero“. Najdete ho vedle parkoviště asi padesát metrů od vašeho bydlíku. Je to opravdu obyčejná restaurace, houslistu a svíčky nečekejte, jen když vypnou proud, ale k jídlu mají všechno, potřebujete. Musíte vyzkoušet pizoccheri valtelinesi, polentu s kančím ragú nebo obložený talíř s breasaolou a místním sýrem scimudin.
Jestli vás trápí vzdálenost od duty free shopů tak věřte, že pár desítek metrů, už ve vesničce Trepalle, je jich dostatek. Takže se nebojte, za vyzkoušení nic nedáte. Hlady ani zimou neumřete a budete o zážitek bohatší.
